Emo historie
Prvopočátky hudebního stylu emo se datují zhruba od roku 1984. V té době se ve "washingtonském" hardcoru mlela politika, až se řeklo dost a do hudby se dostalo více melodičnosti a texty získaly intimnější a osobnější ráz.
V roce 1985 členové skupiny Rites of Spring poznamenali v interview pro časopis Flipside, že je někteří fanoušci začali označovat jako „emo“, údajně podle emocí, které skupina ukazovala při svých vystoupeních. V následujících letech bylo emo vnímáno jako zkratka pro „emotive hardcore“, či „emotional hardcore“, čímž byl tehdy druh hudby označován.
Na začátku 90. let to vypadalo, že se emo neuchytilo. S rokem 1994 však přichází zvrat a od té doby se emo kultura šíří po celém světě.
V dnešní době je slovo emo používáno v širším významu. Po roce 2000 začaly hudební skupiny popularizovat dramatičtější a osobnější emo styl, jehož texty daleko více oslovovaly teenagery.
Spolu s tím začala být hudba známější, a emo začalo být okolím používáno jako termín pro přehnané melodrama či ublíženost. Na fanoušky pak často mířily věty jako „nebuď tak emo“ či „vzmuž se, emo děcko“ vyjadřující dojem, že se berou příliš vážně.
Když začala velká vydavateství zařazovat skupiny jako Emo, postupně se sjednotily i zpočátku různé styly jejich prezentace. S tím začal být s emo spojován styl skupin jako My Chemical Romance nebo Panic! at the Disco, a to včetně černého líčení očí a dlouhých vlasů, zakrývajících oči.